Cestování by nám mělo přinášet hlavně radost. Jakmile skončí plánování cesty a dalších nezbytností, měli bychom se uvolnit a užívat si přítomný okamžik. Ne vždy jde ale, bohužel pro nás, vše naprosto hladce. A tak se můžeme nečekaně potýkat s hodně nepříjemným cestovatelským průjmem. Jak přesně vzniká? A dá se mu v cizí destinaci vyhnout?
Cestovatelský průjem si poměrně běžně spojujeme s pobytem v některé z exotických oblastí. Mnohdy proto, že v teplých končinách nemusí být vysoké standardy na kvalitu pitné vody. Rizikem pak může být i špatná hygiena při přípravě jídel v restauracích a na tržištích.
Průjem během cestování se ale může objevit prakticky kdykoliv a kdekoliv. Nahrávat mu totiž může například i stres, vystavení těla neznámým patogenům a snížená imunita, která může špatně reagovat na únavné a dlouhé přesuny po světě.
Asi se každopádně shodneme na tom, že průjem není nic příjemného ani v době, kdy jsme právě doma. Natož na cestách. Pokud je navíc hodně úporný, může být nezbytností návštěva lokálního zdravotnického zařízení, které nemusí být hrazeno z cestovního pojištění. Případně v něm mohou být zcela jiné standardy, než které známe z Evropy.
Proto se podíváme na to, co cestovatelský průjem způsobuje, jak ho poznáte a co se s ním dá dělat, abyste se ho co nejrychleji zbavili.
11 probiotických kmenů s prebiotikemProbiotikusCo je uvnitř, to se počítá. PROBIOTIKUS se postará, aby vaše střeva byla plná přátelských bakterií, které podporují trávení a posilují imunitu. Denní dávka obsahuje 39 miliard živých kultur.
Co je cestovatelský průjem?
Jak už název tohoto zdravotního problému napovídá, jedná se o zažívací obtíže spojené s cestováním, nejčastěji do zahraničí nebo vzdálenějších destinací. Spouštěčem může být i zdánlivá maličkost.
Typicky stačí:
- napít se kontaminované vody,
- sníst nedostatečně tepelně upravené jídlo,
- nebo pozřít potraviny, které byly špatně skladované.
Následně se může objevit:
I když je cestovatelský průjem velmi nepříjemný, ve většině případů nebývá život ohrožující. Přesto by se neměl podceňovat – zejména kvůli riziku dehydratace.
Jak vzniká – nejčastější příčiny
Cestovatelský průjem nemá jen jednu jedinou příčinu. Často se na jeho vzniku podílí kombinace více faktorů.
Mezi ty nejčastější patří:
- Kontaminace potravin a vody – bakterie, viry nebo paraziti přítomní ve vodě či jídle.
- Změna stravovacích návyků – jiné složení jídel, více koření, tuků nebo cukrů.
- Stres z cestování – dlouhé přesuny, časový posun a únava.
- Oslabená imunita – tělo je méně schopné bránit se novým patogenům.
Důležité je také vědět, že místní obyvatelé často žádné obtíže nemají. Jejich organismus je na dané mikroorganismy zvyklý, zatímco tělo cestovatele na ně reaguje prudce.
Kdo je nejvíce ohrožen cestovatelským průjmem?
Riziko cestovatelského průjmu se zvyšuje zejména podle cílové destinace. Obecně platí, že vyšší opatrnost je na místě v oblastech s nižšími hygienickými standardy.
Rizikové destinace
Mezi oblasti s vyšším výskytem cestovatelského průjmu patří:
- Střední Amerika
- Jižní Amerika
- Mexiko
- Afrika
- Jižní Asie
- Jihovýchodní Asie
V těchto lokalitách je vhodné pít výhradně balenou vodu a být velmi obezřetní při výběru jídel.
Rizikové skupiny osob
Cestovatelský průjem může mít závažnější průběh u:
- mladých dospělých,
- dětí,
- seniorů,
- osob s oslabenou imunitou.
Riziko komplikací dále zvyšují některá chronická onemocnění:
- diabetes,
- onemocnění srdce,
- onemocnění ledvin,
- onemocnění jater.
Jak předcházet cestovatelskému průjmu?
Jedno z nejznámějších cestovatelských pravidel zní: „Uvařte to, oloupejte to, nebo na to zapomeňte.“ Ani to však nezaručuje stoprocentní ochranu.
Riziko ale můžete výrazně snížit dodržováním těchto zásad:
- Nejezte jídla z pouličních stánků, kde není jasná hygiena přípravy.
- Vyhýbejte se nepasterovanému mléku a výrobkům z něj.
- Nejezte syrové nebo nedostatečně tepelně upravené maso.
- Upřednostňujte dobře uvařená a horká jídla.
- Vybírejte ovoce a zeleninu, které lze oloupat.
- Vyhněte se ovocným salátům a neomytému ovoci.
- Nepijte kohoutkovou vodu.
- Pozor na led v nápojích, bývá z kontaminované vody.
- Alkohol vás před nákazou neochrání.
- Pijte pouze nápoje ze zapečetěného obalu.
- Při koupání zavírejte ústa, zejména v moři či jezerech.
Důležitá je také osobní hygiena:
- myjte a dezinfikujte si ruce před jídlem,
- používejte převařenou vodu i na čištění zubů,
- u dětí hlídejte, aby si nestrčily ruce nebo předměty do pusy.
Cestovatelský průjem: Kdy a jak reagovat?
| Situace | Doporučený postup |
|---|---|
| Před odjezdem | Připravte trávení: zvolte lehčí jídelníček, doplňte cestovní lékárničku a zvažte podporu střevní mikroflóry (např. probiotika). |
| První dny v destinaci | Buďte opatrní ve stravě a pití, držte se jednodušších jídel a pokračujte v podpoře střev (probiotika se hodí i během pobytu). |
| Lehké zažívací potíže | Odlehčete jídelníček, více pijte a podpořte střevní rovnováhu – probiotika mohou pomoci stabilizovat trávení. |
| Akutní průjem | Prioritou je hydratace a elektrolyty, klidový režim a podpora obnovy střevní mikroflóry (probiotika se hodí i při potížích). |
| Zhoršující se stav | Sledujte varovné příznaky (krev ve stolici, vysoká teplota, silná bolest, dehydratace) a vyhledejte odbornou pomoc. |
| Po odeznění potíží | Vracejte se ke stravě postupně a zaměřte se na stabilizaci střevní mikroflóry – probiotika mohou pomoci s návratem do normálu. |
Co dělat, když vás postihne cestovatelský průjem?
Pokud se objeví akutní průjem, nevolnost, bolesti břicha, zvracení nebo teplota, je zásadní jediné – zabránit dehydrataci.
Základní opatření
- Pravidelně doplňujte tekutiny, ideálně po malých doušcích.
- Vhodné jsou rehydratační roztoky nebo sportovní nápoje s elektrolyty.
- Dopřejte si klid a lehkou stravu.
Kdy vyhledat lékaře?
Co nejdříve kontaktujte lékaře, pokud:
- průjem trvá déle než 48 hodin,
- objevuje se krev nebo tmavá stolice,
- máte silné bolesti břicha,
- dochází k výrazné dehydrataci.
Mezi příznaky dehydratace patří:
- sucho v ústech,
- silná žízeň,
- malé nebo žádné močení,
- závratě a extrémní slabost.
Dehydratace je zvláště nebezpečná pro děti, seniory a osoby s oslabenou imunitou. V závažných případech může vést až k poškození orgánů.
V cizí zemi se neváhejte obrátit i na lokální ambasádu, která vám může pomoci s orientací ve zdravotnickém systému.
Léčba
Pomoci může:
- lék proti průjmu,
- lék proti nevolnosti a bolesti,
- antibiotika (pouze v indikovaných případech).
Antibiotika však neúčinkují na virové průjmy a jsou dostupná pouze na lékařský předpis.
Probiotika jako léčba a prevence cestovatelského průjmu
Kromě hygienických opatření je vhodné myslet také na podporu střevní mikroflóry, která hraje zásadní roli v ochraně zažívání při cestování.
Kvalitní probiotika jsou vhodná jak jako prevence před odjezdem, kdy pomáhají připravit střeva na kontakt s neznámými patogeny, tak i při samotných potížích. Jejich užívání může přispět k rychlejší stabilizaci trávení a lepšímu zvládnutí průjmu.
Probiotika mohou pomoci tím, že:
- posilují střevní bariéru,
- snižují riziko vzniku průjmu,
- zkracují dobu trvání obtíží a podporují obnovu střevní rovnováhy.
Co by měla kvalitní probiotika obsahovat?
Při výběru se zaměřte na:
- široké spektrum kmenů (laktobacily, bifidobakterie),
- prebiotika, například inulin,
- vysoký počet CFU, tedy dostatek životaschopných mikroorganismů v kapsli.
Díky vyvážené střevní mikroflóře mají škodlivé patogeny menší šanci se ve střevech uchytit.
Infografika: Jak na cestovatelský průjem krok za krokem
Zdroj
https://www.webmd.com/digestive-disorders/travelers-diarrhea – Cestovní průjem (anglicky)
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/travelers-diarrhea/symptoms-causes/syc-20352182 – Vše o cestovatelském průjmu (anglicky)
https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/7315-travelers-diarrhea – Průjem při cestování (anglicky)
Probiotikus je komplex 11 probiotických kmenů s prebiotiky, jenž se vzájemně podporují. Denní dávka obsahuje 39 miliard přátelských bakterií, která pomohou udržet vaše střeva v rovnováze.